Nohama na zemi

...tedy mými nohami, nezvykle. Dlouho jsem nepřidávala nic o práci ze země, samozřejmě chodíme pravidelně do malé haly, i když musím uznat, že po dobu mého pracovního poměru toho celkově nebylo moc. Nyní už je ale zase všechno jinak, firma krachla, včetně všech čtyř poboček po ČR, takže jsem zase momentálně pod cejchem úřadu práce.

Na jednu stranu průšvih, na druhou - alespoň po stránce volného času na koně, je to super. V poslední době jezdíme ven samy asi 3x týdně, objevujeme "nový" vesmír - tentokrát očima samostatně fungující jednotky :D, samozřejmě pokud se s někým sladíme, přidávám se k ostatním a jedu společně s více jezdci. Zatím jsme ale jako staří mazáci.. občas sice koukáme, ale nezastavuje ani necapuje. Je schopná jít na volné otěži, kluše a cválá taky v klidu - bála jsem se lekání, nebo spěchání, ale Sihája si z toho zkrátka nic nedělá.. a doufám, že nebude (rychle to zaklepat :D).

Jen jezdit mě ale ne "nebaví" - to slovo je pro tento účel špatně zvolené ;).., zkrátka mě to ale nenaplňuje tak, jako když můžu kombinovat se dny procházek, práce ze země, lonžování atd. I pro kobylku je to tak živější a zajímavější, než když jí člověk každý den nasazuje sedlo.

Účinky lněného semínka jsou patrné i při špatné světelnosti :D..;)

O víkendu 20. - 21. jsem mimo klasické aktivity, jako ustupování tlaku apod.

zvolila i trošku netradiční nácvik nastupování na rampu a zpět a přetahování předmětu přes hlavu. Kdo sleduje blog delší dobu, ví, že na to je Sihája trošku gramlavější a neznámé předměty za ušima nemá rád snad každý kůň. Obojí je ale pro mě důležité..rampa z hlediska nakládání do vozíku (na skutečném vozíku trénovat bohužel nemůžeme..) a plachta za ušima a nad hlavou zkrátka minimálně kvůli většimu sebevědomí a odbourání dalšího ze strachů.

Samozřejmě nepovažuju za nutné tohle cvičit a trénovat, ale proč si nezpestřit práci novými prvky? Ustupování přece koně taky už dokonale umí a přesto ho pravidelně opakujeme při většině prací ze země. ;)

Dalším docela novým bodem bylo důkladné omytí ocasu (nyní má kobylka říji a tak se dře o sto šest), především pak proto, že po zimě měla v hustém podkladu na kořeni zažranou špínu s lupy a zkrátka nebyl na to pěkný pohled, takže se nedivím, jestli to svědilo. Vrhla jsem se i na hřívu, kterou taky zuřivě dřela, doufám, že to škrábání alespoň trošku zmírní, jsem ráda, že už má hřívu trošku jako normální kůň..a ne jako drbal s letní vyrážkou (nic proti téhle nemoci, ale je to divné u koně, který letní vyrážku nemá..;)). Ocas jsem i zastřihla, což způsobilo menší povyk, i když jsem zkracovala asi o 10 cm, nejspíš mi nedošlo, že Sihája nosí ocas většinou pozvednutý, takže ve výsledku to vypadá, jako by ho měla do půlky zadních holení :D ..ve svěšené pozici ho má po spěnky. No jo..ale ve svěšené pozici. :D

A tak bych použila větu, kterou jsem tak často slýchávala ještě v dobách, kdy mě babička vláčela asi jako osmiletou pravidelně každý druhý měsíc k "holičce" a já pak na první stupni základky od spolužáků slýchávala jen soucitné "neboj, to doroste" :D... Když se ale vrátím ke koňskému ohonu, mě to nevadí, vím, že jí to roste jak z vody, do konce léta to zase tahá po zemi..radši bych ale, kdyby nabrala spíše do "šířky"..tedy do hustoty, protože se mi zdá, že má ocas rod od roku řidší.

Taky už jen čekám, až vylínáme, protože jistě nemusím popisovat, jak už mě štvou chlupy denodenně v nose, puse, za výstřihem, za krkem a ve vlasech :D, nemluvě o prachu, který se na nich drží.

Radost mi dlouhá zima udělala v tom, že se nám zacelila (konečně!!!) rýha na kopytě, která nás trápila asi celý minulý rok a kus toho předchozího, protože se skrz opakované vysychání rozjížděla ihned po vystrouhání vždy do čtvrtiny kopyta..nyní po ní zbyla jen malá rýha.. hlídám, máčím, jezdím do potoka a mažu když je tepleji a neprší..tak snad to vydrží. :)

Taky mě zkolila zákeřná nemoc - nikdo jiný snad nemůže při tak krásném nástupu jara a 25°C dostat tak nechutnou angínu, jako já - neustálé kašlání, škrábání v krku, které jsem sice statečně přecházela, ale teď se k tomu přidaly ještě teploty, takže sedím doma se "staženým zadkem" a poctivě popíjím čaje se šátkem na krku, nebo ležím v posteli. Věřte ale, že se mi na to nedívá z okna nejlíp, když bych raději trávila den v sedle někde daleko za Holešovem ;).

Na závěr přidám ještě pár fotek ze dneška, kdy jsme byli jen popást, vyčistit a schovat.. bylo 21°C, ale nedivte se, že jsem tak navlečená ;). Potěšilo mě, když po delší době na zavolání přicválala, to se stává opravdu zřídkakdy a zvedlo mi to náladu..bohužel přítel zachytil jen poslední část rozmazaného čehosi :D..zkoušela jsem se s ní pak kousek proběhnout, abych viděla, co se mnou udělá troška "zátěže"..a pak jsem strávila asi 5 minut dávením se kašlem..:S a to jsem chtěla zítra jet na vyjížďku..

Proti-tanková střela xD..

Malá Cody. :) Všechny letošní přírůstky najdete na stránkách Ranče u Tuffa.