Předloni jsme narozeniny oslavili pojídáním nezvyklých pamlsků, loni jsme je pro změnu zazdili a slavili dodatečně stejným způsobem a letos jsme trávili tento den opět všichni pohromadě, ale vzhledem k přebytkům energie, které Sihája v poslední době vykazuje /a to - pokud nejde pod sedlo - nedostává žádné jádro/, jsme si "zablbly" po delší době ve volnosti. Nejprve jsme ale byli nuceni zvíře pořádně "vydrbat," protože se po odpolední bouřce samozřejmě vyválela. A že si to řádně užívala, hlavně v podání mamky, se můžete přesvěčit na vlastní oči. :D
Pravidelná hygiena ne až tak obvyklých míst. ;)
Potom, co jsem jako obvykle vykašlala poslední chuchvalce prachu a bláta, šlo se na věc. :D Nejdřív jsem myslela, že si dáme jen obvyklou náplň, ale od práce na kruhu (bez lana, navolno), kterou už zvládáme v kroku i klusu následovalo pár obratů a cviků. No, ale proto, že bylo po deseti minutách po všem (nejsem zastáncem opakování stejných cviků pořád dokola, pokud je kůň dělá podle očekávání), tak jsem jí tam chtěla ještě hodit na zem kavaletu, ale Siháju to tak vyhecovalo, až jsem se bála, aby se nepřizabila.. nakonec jsem překážku trošku přizvedla, aby to mělo nějaký jakýs-takýs smysl a nechala kobylku trošku zaskákat, ale lítala zase jako šílenec. Samozřejmě musela pak přibrzdit a absolvovat i pár skoků "slušně," v pomalejším tempu nebo klusu. ;) Kavaleta na pneumatice měla asi 30 cm (i s nerovností terénu), takže o nějakém velkém "skákání" nemůže být řeč, nicméně výšky překážek nebylo potřeba, - neskákalo se od zimy, tak proč to nezačít osvěžovat pomalu? Zem byla po bouřce lepší, než bývá za úplného sucha. Nic tedy nebránilo krátkému "vyblbnutí se" a pak jsme ještě zkusily pár nových cviků, které se teprve učíme ty na videu neuvidíte, zatím ;). Vše jsem po delší době podpořila mrkvovými pamlsky, kterých pak ještě spořádala další várku v boxe, takže na nedostatek narozeninového rozmazlování si stěžovat rozhodně nemůže. :D
Jedině skutečný charakter vám skočí kavaletu, jako by měla půl metru a ještě stylově. :D
Nakonec jsme ji všichni tři ještě důkladně pomazlili v boxu a bylo po narozeninách.. i když o ty dneska ani tak nešlo. Jak jsem již psala minulý rok, koně nepotřebují dárky, nejsou sentimentální, jako my, lidé a neřeší, že mají zase nějaký ten rok a vrásku navíc. ;) Dárek jsem dnes spíš dostala zase já. Zážitek, - vědomí, že mám koně sršícího životní energií a zdravím, a na první pohled spokojeného.
Mno a jelikož jsem se minule zmiňovala o tom, jak se zase pomalu snažíme zase začít pravidelně spíše pracovat na jízdárně, vkládám ukázku, kde navazujeme nyní, abych se zase mohla dívat na nějaké ty změny, pokud časem nastanou. Takový ten mezník. Záměrně jsem tam nechala tu část s opracováním, aby bylo vidět, že to není hned - že vám koník půjde pěkně uvolněně, do přední stopy a s hlavou na kolmici. Stále častěji se totiž hlavně na internetových diskusích setkávám s dotazy "jak docílit sbalené hlavy"... chybí nevyřčené slovíčko "HNED".. Jako by to bylo o tom, že si koně nakopu do ruky a systematickým protahováním udidla si ho budu držet v rukách po zbytek hodiny. Není, - alespoň nemělo-BY to tak být. Kůň se musí zahřát, uvolnit, protáhnout a "pozohýbat," a to je proces, který zejména u starších koní, prostě nezkrátíte a "neošulíte." - tedy pokud očekáváte, že to k nečemu bude. ;) Video má asi 6 a půl minuty a pokud si vezmu, že jsem koně před tím ještě asi pět minut protahovala v kroku máme necelou čtvrthodinku. (Samozřejmě jedná se o čerstvě šestiletého koně, takže opracování je poměrně krátké, u patnáctiletého koně musíte věnovat času dvakrát tolik.) To opravdu nejsou lidé ochotní věnovat koni 15 minut na opracování?
S tímto otazníkem na konci mi prosím dovolte další malou anketu v menu - čistě ze zájmu. ;)