Jezdecké "pokroky"...

Ne, vážně si nemyslím, že jsme kdoví jak pokročily, ale nutno podoknout, že se mi opět velmi vyplácí předešlý přístup. Hájka je klidná a když opomenu to, že si občas potřebuje vyzkoušet, jestli mě menším kozlíkem nějak nerozhodí - teda zkoušela to párkrát v jeden den, ale už ji to naštěstí přešlo. Oproti tomu v poslední době je snaživá, chodí ochotně vpřed a tak už jsme párkrát zkusily i zaklusat, ale žádné dlouhé štreky, prostě kratičké reprízy. Hlavní, na co se teď chci soustředit, jsou obraty - na holeň. Nechci z ní mít tvrdohubého "prkenáče"...:D

Docela mě překvapilo, jaké má Sihája problémy s kavalety. Vidí je, ví, že je musí překročit - no teď už je to lepší, ale prvních pár pokusů jsem se bála, aby si  něco neudělala.. No holt musíme trénovat.

Vůbec si ale naopak nemůžu stěžovat na to, jak kobča změnila svůj přistup k udilu. Zpočátku se přetahovala a i teď, když nasednu, tak se trošku přetahuje, protože jí netoleruju rozcházení se. Pak se ale uvolní, a už pozoruju snahu nebo hledání nějakého přilnutí - aniž bych to vyžadovala. Naopak, nikdy jsem ji nebrala na vyvazovačky nebo chambon, takže mě to docela překvapilo. Jsem za to ráda, mám ale trošku hrůzu z toho, že se naučí chodit za kolmicí a to se pak těžko napravuje. Ale to je předběžné a s velkou pravděpodobností i zbytečné. :) Ježděná je na volné otěži (nikoli prověšené), já zatím žádné přistavení k ruce neřeším -a když se Hájka rozhodla, že bude chodit takhle pěkně, tak ať. Líp do budoucna pro nás obě. Jsem na ni hrdá.

Práci začínáme bez uzdečky, nechám ji uvolnit se na laně, trošku zaklusat, aby se protáhla a teprve pak uzdím a začínám jezdit. Ne, že by to mělo nějaký důvod - s tou uzdečkou. Hájka už si zvykla a udidlo už neřeší. Jde spíš o to, že jsem si zvykla skončit práci, sesednout, povolit sedlo a sundat uzdečku - což můžete vnímat i jako odměnu. A ona by se uzdečka těžko sundávala, kdyby byla ohlávka daná přes. Kdybych ale dávala ohlávku pod ni, ruší pohyby lana Hájku v hubě, protože se ještě občas opře do lana poměrně rázně. No zkrátka v tom nehledejte kdovíjakou vědu, je to čiště praktická záležitost :D. Hájka si na ni ale už zvykla a ráda bych tento postup zachovala, protože nám sedí. Není pak nervózní při sprchování, nesnaží se o mě otírat - aby se zbavila udidla, což samozřejmě v žádném případě nesmí, stojí klidně a je prostě v pohodě. A to je pro mě to hlavní.