Vánoční blázinec
Tento týden byl divný. Až bláznivý. Dvacátého napadl sníh, tak jsme se vydali na procházku na 40 minut pod sedlem i s dalšími koňmi. 19. měla Sihája úplné volno, takže bylo potřeba zase se rozhýbat, bláhově jsem si totiž myslela, že se mi podaří udělat něco na jízdárně. Ale 21. se spustilo takové chumelení, že jsme v tom došly jen na ruce ke konci výběhů a zpět. Kobylka stávkovala a dál jít nechtěla už od vrat stáje. Tak jsem jí pak vzala na chvíli na jízdárnu a ze země jí trošku zopakovala ustupování, hlavně do boku, protože to nám ještě nejde. Vlastně nám to nešlo nikdy, ale zatím jsem to nepotřebovala. Teď už bychom mohly začít pomalinku cvičit. Hlavně aby kobča věděla, co s nohama a nebyla pořád takový packálek :)). 22. se jelo zase na procházku, ale bylo to o hubu, protože vše bylo pod sněhem a ledem. Krokovka s zaklusáním na louce a domů. Pak dva dny volna 23. - 24., kdy jsem kobylku přijela vždy jen vyčistit, schovat a nakrmit. Nějak se mi nechtělo ji natáhat i na Štědrý den a navíc se ve stájích zavíralo už ve 4, takže by ani nebylo moc kdy. Kobylce to ale samozřemě vůbec nevadilo :D.
foto proti světlu - špatná kvalita..
No a pak přišel den 25., kdy jsme se s dalšími 7 lidmi domluvili na vyjížďku. Ten den už ale začal předzvěstí, že se stane něco, na co ještě dlouho nezapomeneme.. Sihája byla zase špinavá, jako prase a většina ostatních si nenechala ujít jízlivou poznámku, ať nezdržujeme. Vyjely jsme klasickou trasu kolem Hájenky, když tu nás oslovil majitel velkého jezdeckého areálu, který sídlí kus od naší stáje a nabídl nám, zda se nechceme s koňma zkusit jít mezi telata. Okamžitě mě napadlo, že by to pro nás byla úžasná zkušenost, vžďyť kolikrát dostanete takovou nabídku? Předpokládala jsem, že bude příležitost se s telaty seznámit a pak možná nějaké to nahánění, do kterého jsem se už zapojovat nechtěla. No jo, jenže to dopadlo úplně jinak..
Vjely jsme v počtu 4 statečných na pastvinu. Byla oplocená a obrovská. Přišlo mi trošku divné, když Jana konstatovala, že mám odvahu, když tam jdu.. Vrtalo mi to hlavou, ale jela jsem dál. První problém byl džíp, kterým majitel jezdil za námi. Už z toho měla Sihája trošku strach. Pak se objevila telata.
rozvadov.cz/image/200510191132_tele.jpg" alt="http://www.rozvadov.cz/image/200510191132_tele.jpg">
foto ilustrační..
Opravdu byla zvyklá a bez jakýchkoli protestů se přizpůsobila našemu směru. Sihája ale zjevně nemá instinkt "lovce" (myšleno vtipem), protože místo, aby se za nimi hnala ve snaze určit rychlost a směr, zachovala se jako každý jiný tvor - kořist a prchala se stádem. Měla jsem co dělat, abych ji usměrnila, ale stále jsme držely tempo klusem. Pak se to ale zvrtlo. Stádo změnilo směr a hnalo se pryč. Naštěstí ne na nás, ale od nás... Mé tři kolegy ale nenapadlo nic jiného, než vyrazit za nimi a tak mi brzy zmizeli "za rohem"... A my zůstaly samy. To ale Siháji vůbec nevyhovovalo a tak se rozhodla osvobodit se z této situace zběsilým tryskem tím samým směrem. Se smrtí na jazyku jsem se ji snažila zastavit, ale nedalo se, kobča nebrala v potaz ani udidlo, ani sed a tak jsem bez třmenů (vypadly během toho úprku) a s rukama vytáhanýma jako opice zdárně pádila krajinou Dobrotických kopců, hluboce zakloněná a s nevhodnými výrazy ozývajícími se z hrdla. Aby toho ještě nebylo málo, přidaly se k nám koně z druhé ohrady a nějakým způsobem (snad byly ohrady propojeny) se hnali rovněž za námi. Prostě šílená situace. Nakonec jsem to useděla a zvíře zastavila (i když ke kolegům skutečně doběhla), ale měla jsem právě tak dost. Majitel s džípem nás následoval také /jako všichni/ a otázal se, zda jsem neměla strach. První, co mě napadlo zcela spontálně bylo "já ne, ale ona se bála"..:D Nebudu ale předstírat, že jsem se o nás obě bála strašně moc. Kobči bušilo srdce rovněž jako zvon a já měla rozhodně dost. Takové bláznivé hazardování se zdravím ještě na podbahněné louce a zákeřných terénních upravách /mostky a přechody přes umělou řeku/ jsem tedy rozhodně v úmyslu neměla. Nebudu komentovat naprosto netaktní chování svých jezdeckých kolegů, od mladého koně se přece neutíká..
Na druhou stranu mi to zase trošku pomohlo srazit hřebínek a začít zase více přemýšlet. Taky jsem si uvědomila, že i když jsme v terénu žádný problém nikdy neměly, musím si uvědomit, že svého koně rozhodně na 100% pod kontrolou mít nikdy nebudu, protože je to přece jen kůň.. Ne racionálně uvažující člověk.. V poklidnějším tempu jsme louku ihned poté opustili a už se tam, doufám, nikdy nevydáme... Důležité ovšem je, že už vím, že krav se nebojíme..:D
Samozřejmě, že jsem pak celý zbytek vyjížďky /pokračovalo se na původní trasu krokem/ kontrolovala, jestli s náma něco není, jestli nekulháme, jestli se moc nepotíme...prostě paranoia, ale nic. Dojely jsme v pořádku domů, s cennou zkušeností. Stejně mi pak ještě ale večer ten zážitek nedal spát. Holt, chybami se člověk učí - a nemusí to být jen chyby fatální.
Taky jsem zkusila kontroverzní výrobu vlastních pamlsků pro koně. Nemělo to nic společného s Vánočními perníčky, jak by vás mohlo napadnout. Jen se, kdo ví proč, zrovna toto téma vyrojilo na laických webech a tak jsem si řekla, že to zkusím sama. Vůbec mi to nepřijde trapné, pokud by vás to napadlo. To už mi spíše přijde trapné gruntovat před Vánoci celý barák jako vzteklá, všude o tom mluvit, honit se po obchodech a skuhrat, že nemám ještě nakoupeno a péct 30 druhů pro lidské členy rodiny, kteří ho pak nemohou už po dvou dnech ani cítit a tak se po svátcích rozdává kde komu, - i když o to také nestojí. :)
Požádala jsem tedy Martinu o suroviny, které doma nemám (šrot a mačkaný ječmen) a pustila se do díla.. Sihája kupované pamlsky nežere, já nejraději volím mrkev či suché pečivo (kousky) jako odměnu, když je potřeba. Ale co se týče těchto pamlsků, taky nezklamaly. Ale nevím, zda jejich výroba stojí za to, když kůň bude vždycky nejraději za čerstvou zeleninu či ovoce.. Recept či postup naleznete ZDE, no a výsledek mého kulinářského umění zase ve videu tady dole.
*otázka, která není kvůli větru slyšet zní "tak co, chutná?" Poté kobča zakýve hlavou a já vybuchnu smíchy..:)
Příště například o práci v hale, kde je opět k dispozici kruhovka a krácení ocasu (nebojte, stříhat se nebude..) :)