Mám jezdecký absťák, ale pořád chodit dohaly, za kterou platíme 45,-/hod. taky není zrovna nejlevnější, zvlášť, když majitelka neuznává půl hodiny a já s mladým koněm stejně hodinu dohromady nedám. Na druhou stranu alespoň nemusíme pospíchat, v klidu tam, vklidu zpátky. Už mi to ale chybí. Dříve jsme vyrazili přes týden s kroužkem Martiny, kdy a kam se nám zachtělo. Nyní ale, když se nedostanu do stáje dříve, než po páté, to bohužel už možné není. A aby toho nebylo málo, mamka mého přítele měla minulý týden svátek, takže se jelo na návštěvu a ježdění mělo zase útrum. Do Jeseníka totiž od nás nelze zajet jen tak "na otočku", ale je to vždy akce na celý víkend. V neděli pak stihnu už jen kobylku schovat, vyčistit, zkontrolovat, zda si něco neudělala a nakrmit. Mrzí mě to, ale jinak to nejde. Budu to tak muset trpět do té doby, než nám vyschne jakš-takš jízdárna, aby bylo kde pracovat a taky do doby, než se zase vrátí čas do normálu a bude světlo i po páté hodině..:(
Až do úterka to tedy bylo zabité, nedalo se nic dělat a nedá. Nevím, jestli jsem se zmínila, že nám asi od konce ledna netekla voda ve stáji, muselo se napouštět ze studny a jen ve velké dávce, když se roznášelo koním. Na nějaké sprchování to rozhodně nebylo. Už jsem začínala propadat panice, protože když opadl sníh, vypadá to ve výbězích asi takto:
Taky si dokážete představit, jak asi Sihája se svou zálibou v bahně vypadá.. - totální prase :D. No ale co, dnes se fotila tak, jak byla, tak se nelekněte. Ti lačtí čtenáři zase naopak uvidí, jak vypadá takový normální kůň v realitě - ne na fotkách Christiane Slawik - vymydlený a navoněný. :) Ne, že by Sihája nebyla taky, ale není to tak pořád a v tomto období ještě dlouho nebude.. Dokážete si představit, že byste neměli k dipozici vodu k alespoň základní údržbě čistoty takto špinavého zvířete? Já ne..a dva dny už mi stačily, když jsem drhla tuny bahna nalepeného na kopytech, nohách a rousech kobylky ledovou studnovou vodou.. Ale dnes, dnes KONEČNĚ ZAČALA TÉCT (elektrické čerpadlo zamrzlo, když nám praskly dráty el. vedení na půl dne a od té doby netekla). Vítězoslavný pocit, když jsem Siháji omyla nohy do čista, vám nejspíš nemusím popisovat. :D
Abych alespoň něco s kobylkou udělala, i když ji jedu jen schovat a obstarat, chodíme se projít ke konci výběhu. Někdy vyvádí, někdy ne, ale po posledním zážitku jsem se ještě více utvrdila v tom, že je to nutné - Sihája si hrála na koně ze Španělské jezdecké školy a dělala u cesty "levadu".. Navíc bych samozřejmě do budoucna chtěla, aby byla schopná jet do terénu taky sama - bez koní. Ale když nedokáže jít ani za ohrady v klidu na ruce, co by se mou pak vyváděla na hřbetě, raději nedomýšlet. Na druhou stranu ze sedla mi přijde statečnější. Ze země na ruce taky občas vyvádí a vzteká se i bez zjevného důvodu, zrkátka naprděná a vzteklá - na tom hodlám taky pracovat. Nutné ale je počkat, až země vsákne vodu a nebudu se muset bát, že se zase projedeme po zadku obě a že nám majitel louky vypráší kožichy s tím, že jsme mu "zoraly" jeho pozemek. ;) A tak zatím jen trénujeme na cestě, chci, aby měla jeden úsek naučený bezpečně a spolehlivě a časem ho budeme prodlužovat /až budou lepší podmínky/.
Dost se mi vyplácí, že jsem si ji v poslední době naučila zastavovat opravdu na písknutí, na tlak vodítka je už také mnohem citlivější. Dnes šla dokonce celou dobu s hlavou svěšenou, čichala kolem a vůbec ničeho se nebála. Jelo kolem kolo, kterých se nebojí snad už odjakživa, běžících lidí se na druhou stranu taky nebojí a málem mi skončila za krkem.. Prostě rutinovat, rutinovat a rutinovat. Paní s děckem, auta..všechno známe, ale jeden nikdy neví.
Když jdeme, musí jít, k rozejití používám poklepání bičíkem (pokud zastaví a pokud nereaguje na pobídku ohlávkou) v místě na boku, kde pobízím ze sedla. Pokud zastavím, musí stát i ona a také po dobu, dokud já nerozhodnu, že se jde dál. Když se rozejde, prostě musí zase zacouvat na původní místo. Kobylka to rychle pochopila a jde nám to, na cvičebním úseku už téměř 100%.. Toho, jak je na fotkách špinavá, si prosím nevšímejte, čistilo se až potom. Potřebovala jsem pocvičit ještě za světla :D.
Včera jsem také objevila ošklivou odřeninu hned za bradou, na pravé straně hlavy. Nenechá si na to šáhnout, i tak jsem i to ale otřela mokrým hadrem a zastříkala desinfekcí.. Už v hale, kde byla na provazovce, měla na ráně strup, takže ohlávkou to nebylo, navíc to má nízko na to, aby si to udělala trhnutím za ohlávku. Takže nejspíš ve výběhu zase řádily.. Každopádně mě se nelíbí ani nejmenší oděrka a jsem tak trošku hypochondr za ni, takže pořád kontroluji, ohledávám, svítím si na to baterkou (protože v přítmí stáje není na černém koni krev a stup vidět..) :D.
Sihája desinfekční sprej dvakrát nemiluje a statečně se bránila, nakonec byla ovšem vehnána do kouta a tak trošku "znásilněna" :D.. Dlouho ale netrucovala a jako odměnu za statečnost dostala pár mrkví - jak jinak. Snad se to brzo zahojí a nebude to dělat žádné problémy..
No a poslední info, když musíme chodit trénovat do haly, začala jsem se Sihájou více pracovat na lonži na kavaletách, ve středu už dostala dvě, ne za sebou ale na dvou po sobě jdoucích stěnách po jedné. To jsme chodily zatím jen krok - klus. Jinak na lonži cválá naprosto ochotně krokem, klusem i cvalem naprosto bez biče a jakýchkoli pobízedel, jen na hlas, což je skvělé, tolik jsem se toho cválání bála.. Je to ale V HALE.. Zda bude stejně ochotně cválat i venku na jízdárně - kdo ví. Na výsledek si ale budu muset ještě počkat. :) A vy také.