Záměr?

 Nevím. Když jsem se dívala na tohle naše video, tak jsem rozhodně nemyslela na to, jakou s tím udělám parádu (což je většinou důvod, proč si lidé něco na blog ze svých jezdeckých prožitků ukládají), ale spíš pro vlastní pocit. Zkrátka ho tady chci mít. Není to nic převratného, neuvidíte nás na něm dělat piruetu ve cvalu :D. Stejně je v něčem ale zvláštní. Je na něm totiž dost pro mě podstatných detailů.

Je z dneška. Spousta dojmů ve mě proto ještě zůstává. Vzhledem k tomu, že jsem se rozhodla neusnout na "vavřínech" a pracovat, neuvidíte na videu ani obvyklou a suverénní práci v kroku-klusu, které si myslím, že už bravurně zvládáme. Kobylka chodí pěkně odzadu (jak jen to zatím jde), sama se nese, jde pěkně na přilnutí, nelehá si do otěží. Občas má sice ještě tendenci hlavu sklonit dolů, ale nemůžete po mladém koni chtít, aby vám nesl hlavu na kolmici hodinu v kuse, když na to ještě nemá ani řádně osvalený krk. To respektuji a nějak to neřeším. Jinak je lehce v rukách, nemusím tahat 100 Kg, což je pocit, který jsem mívala u hodně koní, které jsem jezdila předtím (Grenadíra mám ještě v živé paměti ;D) a to je pro mě to hlavní. Pokusy vytáhnout si otěže už jsou takřka minimální - zkrátka se jí to nedaří, tak už to přestává zkoušet.

Co se klusu týče, každý si asi všimne, že je v něm rapidní rozdíl.. (a to teprve začínáme pracovat >:D), také mě těší, že už je lepší komunikace také po stránce ohýbání, otěž už konečně plní funkci pouze vedoucí, hlavně ta vnější, zatím co kobylka jde pěkně na holeně. Už trošku pochopila také to, když si ji na rovné stěně přistavuju k té, či oné ruce, vypadá to nadějně :).

No a jelikož bylo po dešti a jízdárna nebyla zase tak betonová, že by mi bylo líto na tom kobču trápit (a byly jsme tam samy), jala jsem se zase pokusů o cval. Jó, v terénu to vypadá úplně jinak. Na jízdárně to ale zase bude katastrofa. Alespoň prvních pár lekcí. Rozhodla jsem se nechat kobču pěkně pomálu jezdit přes celou jízdárnu, i když u ní se slovo "pomalu" zrovna nenosí ;), stejně to ale vypadá celkem dramaticky, když tak na to koukám. Berte ale ohled na to, že je to poprvé.. Pro mě je ale hlavní to, že i když si kobylka vyhodí a vztekne se, už nacválává na pobídku a je jistější. Jen si potvůrka občas přeskočí na opačnou nohu..ona vůbec tak nějak přeskakuje dle vlastní potřeby..to ale budu řešit až to bude mít nějaký rytmus a pravidelné tempo, to naše slavné cválání. Taky já sama vidím u sebe dost chyb, ale to se vypiluje, docela mě mrzí, že na videu není vidět všechno, hlavně ty její úskoky, kdy se vychýlí o metr z ničeho nic, uhýbajíc před černým hřebcem ve vedlejší ohradě, i když vůbec nemá proč - chlapec se na ni ani nešklebí.

.tak nevím proč tak šokuje. Dělala to ale i minulý rok naproti u ohrady..

Jak říkám. Nedala jsem sem to video proto, abych s ním udělala díru do světa. Naopak. Je to výzva. Chci tady mít něco, na co se na podzim podívám a budu vědět, že to byly začátky, které jsme zase zvládly. Stejně, jako jsem kriticky hleděla na první kroky v klusu a nyní se téměř nadýmám pýchou, co jsme na tu chvilku udělaly za pokroky. ;) Na druhou stranu jsem spokojená i sama se sebou, na to, že jezdím zatím bez trenéra, nepřepadly mě takové ty samoucké zlozvyky, jako pobízet patama, kopat do koníka, tahat za hubu.. Jo, vždycky to může být lepší. Ale taky horší. ;)

No a  na závěr - opět slavnostně slibuji, že je to na posledy, co jste mě viděly bez přilby. Ono to člověku vrtá hlavou, proč ostatní jezdí bez přilby a on jediný, ač není taky žádný začátečník, stále svou přilbu leští pod paží pokaždé, když jde na jízdárnu ALE.. přítel mi to dneska vytkl a docela jsem se nad tím zamyslela. Zase mám takové vrtochy nebrat si přilbu jen proto, že ji ostatní jaksi "nevedou"..na druhou stranu, vzpomněla jsem si na větu, kterou jsem kdysi dala sama dohromady a měla jsem ji tuším vepsanou i v nějakém tom dětském deníčku :D -

"Přilba na hlavě zkušeného jezdce není známkou slabosti,
nýbrž je pouze známkou jeho zdravého rozumu."

Tím bych to pro dnešek uzavřela. A pokud chcete mít tu video s pro mě "pořádnou" jízdárenskou prací, musíte si počkat, co vytvoříme spolu s T3rkou, protože máme v plánu tvářit se jako profesionálky (já, Sihája..a T3rka bude muset taky :D). Ono to na té zrcadlovce bude zase vypadat trošku jinak..

Radši končím..dneska mám podivné sklony k podivnému humoru. Mějte se ;))

PS: jo, už jsem dokázala Síháju dostat i do tempa, kdy v klusu v klidu vysedím pracovní sed. :)