Velikonoční dny
Jsem tady s haldou materiálů a plná zážitků, tak se musím zase nějak vypsat. :D Jelikož jsem byla domluvená s T3r, že zase něco nafotíme a den předtím jsem studovala Paalmanovy skokové řady, odhodlala jsem se konečně k tomu, abych se Sihájou zkusila taky tento způsob tréninku. Nechci z ní mít kdovíjakého parkuráka, sama jsem neskákala ani nepamatuju a s ní se k tomu zatím absolutně nechystám (to by musela být větší jízdárna s lepším povrchem O:)), ale vzhledem k jejímu rostoucímu bříšku je myslím vhodné začít s tím a občas ji nechat skočit si pár těch malých skůčků. Také si myslím, že je dobré mít koníka všestranného a nepopírám ani, že si s ní jednou nějaký menší parkur zajedu. ;) Ale to je ještě v dáli.
Kobylku jsme připravily, vyčistily a vybavily chráničema a vydaly se na nádávání na počasí na jízdárnu, kde jsem nechala T3rku vodit a sama jsem se jala připravit nějaké ty kavalety a promyslet si, co vlastně budeme dělat. Pak jsem kobču nechala proklusat se trošku na lonži, ale jen tři kolečka na obě ruce, nadšená nebyla. Když jsem ji ve středu lonžovala v hale, na hlubším písku, to panečku zvedala nohy do nebes, do kavalet neťukala, šlapkala, cválala a byla hodná. Ale na tvrdém ji ani nehne. Potom jsem si zkusila přejít s ní kavalety a jelikož se tvářila, že se o ně nezabije, šlo se na první skůček - jen 30cm. Jo, jsem troškař, ale dělaly jsme to poprvé.
Nejdřív jsem kobylku tak nějak naváděla a skákala s ní, jelikož jí to ale šlo a šla sama pěkně dopředu (nebyla potřeba ani ulička, kterou jsem byla nachystána budovat u vyšších skoků), vzala jsem si lonžovací bič, abych ji občas odtrhla od trsu trávy a šlo se na věc na volno. Máme to už nacvičené z kruhovky, kobča se biče nebojí, má sice respekt, ale ani ji člověk nemusí nahánět, běhá ráda ochotně a sama. Nebylo třeba ji ani tlačit na skok, nevyhýbala, ochotně se rozběhla přes celou jízdárnu a skočila, pak se otočila a valila zpátky. Nejprve jsem skoky stavěla jednostranně a postupně strany střídala..pak se ale rozběhala tam i zpátky, tak jsem raději dala kavaletu i za překážku. Postupně jsem zvýšila na pěkných 50cm, což mi bohatě stačilo.
pise.cz/img/267600.jpg" alt="p1370748 kopie">
Pak se ale rozjančili koně ve vedlejší ohradě a zvedl se vítr, doslova v momentě se přihnal sněžný mrak a bylo po všem.. Sihája začala lítat, dokonce shodila při skoku - poprvé za celou dobu.. Zkrátka hlava-nehlava a tak jsem zavelila k ústupu do stájí. Rozchumelilo se jako v prosinci a tak jsme musely počkat, až se to přežene. Po asi 15 minutách jsme šly na jízdárnu znovu, opět jsme Sihájku trošku rozehřály a postavily jí pak ještě pár skůčků, včetně křížku, který si skočila 3x na obě ruce, krásně, přehledně, čistě. Chrochtala jsem blahem :D. Čekala jsem, že se kobča na překážkách zabije, ale dávala si pozor na nožky a osobně si myslím, že si ve Věřících nejspíš kdysi něco taky skočila.. Každopádně mě to utvrdilo v tom, že není na ty nohy zase tak nemotorná, jak se občas jeví..;)
..opět děkuji mockrát T3rince za krásné fotky a video :)
Na videu jsou útržky..není to video vyloženě o skocích.. Až budeme zase skákat a pořádně, tak plánuju natočit video, kde budou hlavně skoky. :) Toto byl zkrátka trénink.
Dneska bylo krásně, většina z vás jistě postřehla :), a focení ve volnosti nám nevyšlo, tak jsem přemýšlela, co budu s kobylkou dělat. Ráno sice jely holky ven, ale měly v plánu jet dost daleko a navíc se zastavit na oběd po cestě, což je pro mě jaksi nereálné.. Sihája by asi nevydržela stát někde uvázaná jen tak, u hospody. A hlavně jsem kobču chtěla nechat venku, když svítilo sluníčko, prostě v pohodě. Když jsem ve 4 hodiny přijela, už mě vyhlížela u ohrady. :)
A když jsem čistila, původně jsem chtěla jít jen tak na procházku na ruce, ale pak mě napadlo, že bych na ni mohla zase vylést - dostaneme se tak určitě dál. No a když už jsem byla u toho, přítel se zeptal, proč na ni rovnou nehodím i sedlo, kdyby začala jančit, budu tak mít jistější, že to obě přežijeme :D. Navíc se tím pádem nabízela možnost jet ještě dál, než bylo v plánu. Ne, že bych se už nemohla dočkat, až budeme jezdit ven samy, ale na druhou stranu, proč netrénovat osamostatňování? Navíc, když moc nefoukalo a nelítal tam ten praštěný rogalista...
Zkrátka jsme se vydaly samy.. Nejdřív jsem jela na Žopy, abych se přesvědčila, jak zvíře snáší samotu, a po cestě nazpět jsem to stočila na polní cestu, kde strašně ráda jančí, když ji vedu ze země. No nakonec jsme bez úhony a sebe-většího jančení splnily naplánovanou trasu, takže jsem spokojená dvojnásob. Přítel šel s námi a kousek cesty zdokumentoval..:) Příště třeba půjdeme ještě dál..
No a jen okrajově..zase nám narostly chlupy okolo kopyt..takže jsem je zase zpracovala, protože je měla kobča oškubané, jak si šmatle po nohách..nebo nevím, co s tím dělala :D.. Každopádně to narostlo nějak podezřele rychle. Ono po těch vitamínech všechno narostlo nějak podivuhodně rychle (hříva, ocas..)
Moderované komentáře
| RE: Velikonoční dny | cerys | 10. 04. 2012 - 08:11 |
| RE: Velikonoční dny | poustnijaro | 10. 04. 2012 - 11:17 |
| RE: Velikonoční dny | ariane | 12. 04. 2012 - 08:15 |