Báječné léto, pod psa..

Vedra, sucha, mraky hovad.. teploty kolem 34°C, ráno v 9 už je 30°C a večer země vychládne až kolem 8 hodiny. "Ideální" pro majitele koní. A tak bojujeme, repelenty - které si pak ale zase spláchneme, nebo se vypotí. Přesto, že jsem koupila repelent Endure od Farmanu (děkuji Ariane za upozornění na slevu), sotva ji pořádně nastříkám, druhý den přijde bouřka, ona se vybahní a je po ochraně. Třásně jsem ze začátku sbírala po výběhu, tak jsem se rozhodla je přišít napevno, ohlávky mám dvě, a od té doby už nepadají..:D Dření ocasu jsem překvapivě vychytala tím, že jí ho zapletu a od té doby se nedřela. U hřívy to máme přesně naopak - když zapletu, najdu ji druhý den vydřenou. Je to zajímavé, protože právě zaplétat všichni doporučují pro opačný efekt.. Holt další důkaz, že každý kůň je individualista ;). Kobylka z potu chudina téměř zrezavěla :D jistě jste si všimli, hlavně pod sedlem. Holt je to chameleon..v létě bude taková a v zimě maková. Doslova. No a v posledních dnech začaly náš kraj bičovat opravdu řádné bouře, takže když prší, tak trnu hrůzou, co asi dělá, a když přestane, tak trnu, jak bude asi vypadat. Odpověď a to konstatuji, že 100% jistá, je zde:

Vidíte ten provinilý výraz? :D Já ani ne, ale mamka byla přesvědčená, že ho vidí.. Mě chytal spíše infarkt a trošku nervy, protože zvíře se ještě při oplachu všeho toho bahna vztekalo, hrabalo a celkově bylo nespokojené s tím, že jí omývám tu její pracně naplácanou bahenní masku.. Normálně už u sprchování nezlobí a obvykle je spíš ráda, že ji zchladím a omyju pot. Pak se jde vyrochnit do výběhu. Ale tak koně si válením masírují svaly, rovnají obratle a celkově vykazují zdraví, takže válení už neřeším vůbec, ať si ho, holka, užívá. :)

Co se týče nějaké té práce, snažím se dělat na jízdárně a taky jezdit ven, ale s letním programem to jde těžko..tu se jede k příteli, na závody (okounět :D) a někdy je i v 7 večer nesnesitelné vedro, že se nám nechce oběma. Nicméně už pomalu stahuju Sihájinu minulou nechuť k práci na jízdárně, psáno zde, pomalu se mi zase daří mít kobylku uvolněnou, chodící od zádě pěkně dopředu, podařilo se mi ji také pěkně pozohýbat, takže už se nenakláníme jako cyklisti :D na kole a jdeme v rovnováze.

Podíl na tom má i lonž. Hodně jsem zařadila přechody, klus - krok - zastavení, někdy zacouvání - krok nebo klus.. Prostě pořád shromaždovat pomocí přechodů do nižšího tempa, protože mechanicky jí to ještě příliš a na tvrdém nejde. Ale i tak se snažíme a myslím, že nějaké ovoce si to sebou rozhodně nese. Kobylka jde krásně do obratů, na vnější otěž, je rozhodně ovladatelnější a i když jsme teď trénovaly tak 1x týdně, je zase vidět krok vpřed. A to je hlavní. Jezdím jen krok - klus, jak jsem říkala, na cval na tak malém prostoru si počkám klidně do podzimu.  Nemáme kam spěchat a já chci, aby to k něčemu bylo, abychom to zvládly pořádně a ne aby mi cválala hned, ale rozpadlá, prohnutá v zádech a někam do stromoví nebo ohrady za mého neustálého rvaní otěžemi, jak jsem to kolikrát viděla u jiných mladých koní. Prostě jí dám čas. Já momentálně odstraňuji zlozvyk čučení pod koně :D, ruce už mám víc vžité, taky se zlepšuju, jsem sama sobě docela přísným trenérem a hlavně neustále čtu, studuju a sbírám teorie, abych věděla nejen co, ale také jak a proč. :) To by podle mě měl dělat každý jezdec, především ten "samouk".