Plaváčci :)

Nedělní horko slibovalo, že se na výletě k rybniku nic nepokazí - tedy alespoň co se počací týkalo a tak jsme kolem druhé vyrazily do Dobrotic, nachystat koníky a vyjet po kopytě směr Jankovice, na Chomýž. Cesta byla ze začátku šílená, zaprvé vím, proč nerada jezdím v sedle v krátkých kalhotách - třmenové řemeny mi totiž dost skřípou kůži na lýtkách i bočních stranách kolenou - a to už v kroku, klus i cval jsou pro mě témeř nepředstavitelné. Zlaté westernové fendery.. v tomhle westernovým jezdcům závidím, opravdu :D. Koním se vůbec nechtělo, šli jako na porážku, teprve v lesíku trošku ožili. No, nakonec jsme se nějak dodrkotaly, jazyky přilepené na patře a očekávaly, že už tam budou čekat Staňa a moje mamka. Chtěli se na nás jet podívat, protože byli zvědaví jak na rybník, tak na plavení samotné. A krom toho, výlet to byl opravdu pěkný. Rybník je pěkně upravený, v krajině, v přírodě. Je čistý a zjevně udržovaný a podle zaschlých stop v blátě pravidelně využívaný i k plavení koní z celého okolí. Ale opak byl pravdou. Po zuřivém telefonování jsme zjistily, že nenašli odbočku, takže se motali úplně jinde. No, po domluvě už cestu našli a když jsme jim na kopec vyjely naproti, konečně jsme byli v plné sestavě. Mezitím jsme koně šli několikrát schladit do rybníka, protože horko bylo šílené, shodily jsme sedla, boty a další ve vodě zbytečné věci. Až na hejna ovádů to byla idylka - až na ty hovada. Byly všude, v hojných počtech. Nicméně s tím se v létě a navíc u vody musí počítat.

Naštěstí voda byla čistá, chladivá a i když jsme nakonec nešly úplně do hloubky, užili jsme si to, myslím, všichni. :)) Původně jsem chtěla jít až do hluboké vody, ale Sihája několikrát ponořila celou hlavu včetně nozder, očí I UŠÍ do vody :D a pak měla menší záchvaty vytřepávání vody zase ven. :D Zjevně se jí voda do uší dostala poprvé, byla z toho docela zmatená. Koně také občas ve vodě dost nepříjemně zakopli, jakoby o něco na dně, takže se nám hned nechtělo riskovat a nechaly jsme si to zase na příště.

Byly jsme u rybníka asi dvě - tři hodiny, střídavě jsme pásly a plavily ve vodě, jednou jen namočit po břicho, několikrát jsem se sihájou šla i do větší hloubky, zatím ale stála vždy nohama na dně. První hodinu také řádila a hrabala, s větší hloubkou to už ale nešlo, takže se vrhla pro změnu na kariéru potapěče. Po pár ponorech včetně uší jsem jí to pak už ale nedovolila, takže se nakonec musela spokojit s broděním.

Hodně jsme se nasmáli, vyřádili se a pro koně to zase bylo něco nového, něco zajímavého a nebyla to taková ta klasická vyjížďka tam a zase zpátky. :) Rozhodně se tam ještě vypravíme. Díky tomu, že chtěli jet i mamka s přítelem, máme vše pěkně zdokumentované, takže se s vámi opět mohu podělit o zajímavé záběry. Pár fotek bude zde, zbytek opět pod odkazem a samozřejmě zde najdete i video. Je tam i pár úsměvných momentů, kdy se Sihája se mnou otřepe - naprosto bez varování a kdy se rozhodne, že z vody vycválá - opět naprosto nečekaně - vše doprovozeno mým jekotem :D :D :D.

Zbytek včetně zde. :)