Pracovní režim (můj)
Bylo to krátké, ale zajímavé období.. Zvlášť teď, kdy už se zase krátí dny a koně se zavírají dříve.. Taky onemocněla moje vyjížďková kolegyně Míša a tak nezbylo, než se začít separovat :D. Nikdo jiný totiž po půl paté čas na vyjížďky nemívá. Nedá se ale říct, že by nám to nějak vadilo, stejně jsem to plánovala. Taky se nám objevila další kůstka, tentokrát na pravé noze. Už fakt nevím, proč se jí to ještě dělá, návní kosti se dělají koním 2-3 letým při začátku výcviku, pokud jsou nadměrně zatěžováni.. Ne pětiletým koním, kteří již rok a půl chodí pravidelně pod sedlem a šetří se, že už to snad ani víc nejde.. No nevím. Vím, že kobylka je těžší a předky má holt slabší, ale docela mi to vadí - že to riziko návních kostí tady opět a JEŠTĚ POŘÁD je. Ne pro nějaké estetické kazy - kterými v podstatě jsou, ale proto, že se dělají z důvodu přetížení. Cval jsem odkládala téměř rok, všichni už nad tím kroutí hlavou a i přes to se nám zase udělala tahle otravná věc. No, kobylku samozřejmě nebolí, nereaguje, ani neví, že to tam má.. Mě se jímá mírná rezignace na další zdržování práce.. Jedno je ale jisté. Nevím, co by se dělo, kdyby kobylku dostal v těch 3,5 letech do rukou nějaký "rychloobsedač," jaké mnohé ne-osobně znám (lezou na koně už ve 2, 2 a půl letech, ne a ne se dočkat obsedání) či nějaký sportovní nadšenec, který by ji plánoval do 3 let zaskákat. Nedokážu si představit, co by dělaly nohy v takovém případě..
No ale depce nepropadám :D, na jízdárně jezdím teď hlavně krokem-klusem, spíš pracujeme na uvolnění, aby se kobylka nesla sama a držela si tempo. Taky jsem zkoušela už cválat na kruhu, na tom dolním, kde je větší vrstva písku a je tam měkčeji, než na horním kolečku, které duní jako beton :D už den po dešti. Občas jsem musela dopobídnout, ale už se na to dalo alespoň koukat. Kobča už má ale přerostlá kopyta, až se na to nedá dívat (kováře čekáme příští pondělí ;)) a tak ji nechci honit po tvrdém.
Jezdíme taky bez sedla (to víte) a plánuju taky víc začít jezdit bez uzdečky - na parelce. Už vím, že kobču utočím a uřídím bez nějakého velkého nepříjemného tahání, snažím se, aby se řídíla víc sedem a holeněmi, než taháním za hubu.. Ono to vůbec neuškodí jezdit na ohlávce, - ne proto, abychom se pokoušeli o nějaký "horsemanship" - se kterým se už srovnává cokoli s nasazenou provazovkou (alespoň mi to tak již připadá) a slovo samo je tím pádem již opotřebované a zevšednělé, ale proto, že jezdec jako takový by neměl spoléhat neustále na to, že koně "nějak uřídí za hubu". Jízda bez udidla mě nutí víc přemýšlet nad pobídkami sedem a holeněmi, zjemňuje snahu "řídit koně rukama". A to rozhodně neuškodí. Pro kobylku je to zase něco jiného, taky se tak dají učit další fáze španělského kroku, který byl vždycky můj sen, ale než se k němu dopracujeme, vidím to ještě na měsíce a měsíce práce. :) Dnes jsem poprvé zkusila vybídnout kobylku k hrabání/zvednutí nohy na poklep tušírkou zhora a byla z toho celá tumpachová, ale samozřejmě to nakonec pochopila. Výsledky můžete shlédnout na dalším videu spolu s další úkázkou, jak pracujeme ze země. ;) Nemyslete si ale, že je to nějaký výkrm :D občas beru zkrátka trošku víc mrkve, abych kobču motivovala k aktivnější práci. Daleko lépe si tak zafixuje některé cviky a pak je dělá samozřejmě i bez mrkve.
Jinak jsem využila 9. v neděli toho, že bylo dost teplo a kobylku jsem letos poprvé a taky nejspíš naposledy pořádně okoupala šamponem - moc ho nepoužívám, na závody ještě nejezdíme a není ani potřeba vymývat koni ze srsti přirozený maz.. Koupání si Sihája patřičně užívala a potom, osvěžená, se vyblbla ještě na louce, kam jsme šli sušit. :) Bylo to příjemné odpoledne. Ukázka na konci videa výše.
Již zmíněné jezdění ven samy - ve dvou jsem uskutečnila zase trošku víc v sobotu, kdy jsem vyjela opravdu sama /bez pozemního doprovodu/ a dojela až pod kopec :D což je pro mě zatím dostatečné. Cestou od stáje jsem zařadila pár zaklusání, zpátky se šlo krokem (v jejím podání trysko-krokem :D). Celou cestu dávala pozor, byla trošku napjatá, ale nelekala se a hlavně nevyváděla žádné pokusy typu "otočka domů" nebo "couvačka domů" - jak to umí mnozí jiní koně ;). Ale tak třeba to zkusí příště. Pravidelně taky zase začínám jezdit po okolí, na procházky třeba bez sedla. Nejsou to vyloženě vyjížďky, ale zvyká si, že se vzdaluje sama od stájí a koní a zase se v pořádku vrátí. Začínám zase nabývat loňské ztracené jistoty.. *klepe do desky stolu* :D
Co se týče uzávěrky, která je od 4. 9. na rok zavedena a odkloněna na silnici v těsné blízkosti Ranče u Tuffa - je to docela hnus. Řidiči na koně kašlou, míjí se dvě auta - bez ohledu na jezdce na koni, který se ještě spolu s nimi vynervován tiskne s koněm na hrazení výběhu, nevěřící vlastním očím a podobně (slyšela jsem, že se to skutečně stává). Navíc je tu hluk, nemůžete přejít cestu bez čekání na auta, práší se permanentně a zkrátka klid a mír je ta tam. Budeme to muset nějak přežít, to je jasné, ale příjemné to zrovna není. Na druhou stranu využívám druhé uzavřené části cesty pro tréninkové aktivity :D - např. jsem si dnes poprvé troufla mimo jízdárnu na zmíněné ohlávce. Dál se ale zatím rozhodne nechystáme. ;) Holt všechno zlé, je alespoň z jedné tisíciny vždycky pro něco dobré.
Moderované komentáře
| RE: Pracovní režim (můj) | sáruše | 22. 09. 2012 - 19:51 |
| RE: Pracovní režim (můj) | poustnijaro | 26. 09. 2012 - 09:53 |
| RE: Pracovní režim (můj) | sáruše | 26. 09. 2012 - 18:00 |