Tak se mi podařilo vyštrachat v galeriích na rajce.cz nějaké další fotky. Bly docela nadlidský výkon, najít dobré fotky (pro mě na blog použitelné), protože většina jich byla se slečnami, které Sihájou poznaly na některém z pravidelných táborů, které se ve Věřicích konají. U některých fotek jsem se i začínala bát, jestli to nebude mít na Hájku nějaký dopad :D, jako např. tady u té hned první..

I tak jsem ale měla možnost dívat se, jak Sihájka rosla, jak vypadala v roce, dvou..

Po domluvě jsem 22. 1. po obědě vyrazila na prohlídku ustájení, které jsem pro Siháju vybrala a které bylo nejblíž k místu mého bydliště. Doma bych koně mít pochopitelně nemohla (bydlím v 6ti bytovém domě, takže něco na způsob nižšího paneláku), ale ani nechtěla. Dva bych neuživila a aby byla kobylka sama? To by mi bylo hodně proti srsti. Jsem pro přirozený způsob chovu - tedy co nejvíce venku, na pastvinách a alespoň v částečném stádě (pravé stádo koním odděleným chovem dopřát nelze :)).

Jasným vítězem byla stáj "Ranč u Tuffa," s jehož majitelkou se odvidění znám a je to prostě skvělá ženská, se kterou se dá férově a rozumně domluvit. Navíc okolí mimo město, obklopeno rozsáhlými loukami a kopci Hostýnských vrchů je pro mě splněnou představou o krásném prostředí, ve kterém bych chtěla koně mít. Všechny ilustrace u tohoto článku pocházejí přímo ze stránek stáje a odkaz je i v menu.

Martina nás uvítala úsměvem a provedla nás všemi zákoutími stájí. Všimla jsem si čistoty boxů a prostředí, které sice čeká ještě řada vylepšení a možná i rekonstrukcí i tak na mě ale působylo příjemně a dýchalo na mě přátelskou a pohodovou atmosférou. Sedlovna, sklad krmiva i sena a slámy, výběhy i samotný prostor s boxy byli uspořádány, organizace zřejmě rovněž skvělá. Dobrý pocit vyplňovala nástěnka s organizačními věcmi, datum a hodina návštěvy veterináře i kováře, ceny, termíny. Šatna, sociální zázemí - co víc si přát :).

Kapacita je nyní plná, v úterý se ale začnou stavě další nové boxy, takže jsem jeden rovnou zamluvila a dohodla se na ceně a dalších podrobnostech. Od prvního února mám ustájení k dispozici.

Na závěr fota z různých období roku i částí areálu.

16. ledna 2011 jsme po třetí hodině dorazili zdárně až do Věřic, absolvovat smluvenou prohlídku. S paní majitelkou jsem si napsala dva maily a pak se  s ní telefonicky domluvila.- Přivítala nás a s vervou se jala dovést kobylku z výběhu, který byl "díky" tehdejší oblevě plný kaluží a bahna. :) Bylo vidět, že Sihája dost narostla od posledního focení, ale také to bylo podpořeno hustou a nadýchanou zimní srstí.

Předvedla kobylku ve volnosti, protože ještě není ani v základním výcviku, tedy není obsednutá a zkušenost nemá ani s prací na lonži. - Majitelka věděla, že pokud někdo bude kupovat tak mladého koně, bude si nejspíš chtít tyto věcí vzít do vlastní režie. Na první pohled mě zaujal Sihájin vznosný pohyb, který s přehledem ukázala i na zmíněném bahně :).

Docela mě překvapilo i Sihájino chování - byla přátelská,  bez známek strachu, který by svědčil o špatném zacházení nebo předchozích špatných zkušenostech, správně temperamentní a v klusu nesla hlavu i ocas vysoko nahoře, zkrátka podívaná pro bohy.

Cena byla přesně stanovena už v inzerátu, takže jsme ještě musely probrat způsob dopravy, přičemž se majitelka nabídla, že mi kobylku doveze za příznivou cenu, i když cesta bude dlouhá (téměř přes celou ČR). To je ale zatím ještě daleko, budeme muset počkat na vhodné počasí a na ustájení v mém místě bydliště...

Odjížděla jsem pochopitelně šťastná a s dobrým pocitem.

Sihája dala pochopitelně jméno celému tomuto webu. Její jméno má totiž hodně významů, především pak v řeči Fremenů znemená "pouštní jaro". Charismatická kobylka se narodila ve Věřicích, kde svým příchodem na svět překvapila novopečenou majitelku mladičké fríské klisny, importované z Holandska. Svým způsobem je to tedy Holanďanka :). Tam vznikla jako "dítě lásky," nejspíš, protože tatínek, ať byl, co byl, určitě nebyl frís. Na druhou stranu se domnívám, že pokud se maminka vyskytovala v prostředí, kde se chovali koně na její úrovni, byl tatínek nejspíš podobně ‚urozený‘ švihák. :D

"Nina k nám byla dovezena ve 2,5 letech z Holandska. Když u nás byla pár měsíců, říkali jsme si, jak se u nás má dobře - rostlo jí břicho. Za nějaký čas jsme zjistili, že jí břicho nenarostlo z dobrého jídla... byla březí. Zkoušeli jsme zjistit, kde a kdy zabřezla, což se nepodařilo. A tak jsme s napětím čekali, co se narodí. Narodila se krásná klisnička s bílými odznaky. Jak z toho bylo vidět, tatínek nebyl frís. Takže můžeme jen spekulovat. A Nina, ta neřekne nic..."

Takto na tehdejší překvapení vzpomíná dcera chovatelky pí. Bambasové. Více o matce Siháji níže.

V současné době, kdy je již plně dospělá, dosahuje v kohoutku něco přes 160 cm. Přesně takového koně jsem ale hledala. Poslední kůň, na kterého jsem šplhala před ní, měřil totiž jako menší dodávka :D a lezla jsem na něj (se svými 167 cm) z kbelíku. Ovšem to, že nás život se Sihájou svedl dohromady, nebylo rozhodně zásluhou účelného hledání. Byla to ale právě její "malá výška," která zapříčinila to, že se ji vůbec její chovatelka rozhodla prodat. Na plánované military pro její dceru nenarostla Sihája podle jejích představ.Je to souhra tolika náhod, až si říkám, jestli na tom osudu skutečně něco nebude. ;)

Na rekvalifikačním kurzu (duben 2010) jsem si krátila dlouhou chvíli pročesáváním inzertního serveru - vždyť  kdo z nás, milovníků koní, občas neprolistuje právě takové weby za účelem pokochání se, lehkého zasnění? A právě tenkrát jsem narazila na "líbivou vranku s odznaky". :) Již tenkrát mě zaujal neobvyklý vzhled Siháji a samozřejmě také to "něco," o čemž později hovoří s oblibou všichni majitelé podobně "osudových" koní. Možná něco v jejím výrazu, sama už nevím, co to bylo. Jako bonus pak zahřálo u srdce zejména to, že se jedná o plemeno, o kterém jsem se ten rok dozvěděla něco více a velmi mu fandím. Barokní pinto.

Na podzim roku 2010 se účastnila historicky prvního svodu BP v České republice. Toto plemeno je uznané (registrované) a již 50 let chované v Holandsku a v dalších zemích Evropy, cca před dvěma lety se rozjel i český projekt. Sihája získala STB STER, 2. prémie, 3. místo na svodu barockpinto. Více o BP v odkazech v menu.

Tenkrát ale absolutně nepřipadalo v úvahu jakékoli laškování s myšlenkou na vlastního koně. Pamatuju si ale, že jsem již tendy psala o svém objevu mému příteli. "Přesně takového koně bych si přála," letělo mi hlavou. Dodnes na to vzpomínáme :).Když se po čase změnily okolnosti a koupě vlastního koně začala naopak dostávat reálné rysy, ztrácela jsem pomalu naději, že takového koně ještě najdu. Buď byla cena naprosto nereálná, nebo se po delší komunikaci s majiteli začaly objevovat problémy, které zapříčinili cenu přijatelnou.

Jakmile se ale Sihája objevila na serveru na počátku roku 2011 znovu, neváhala jsem. Byl to nesmírně rychlý proces, láska na první pohled a vůbec toho nelituju. Více o koupi v deníku 1. rok.

Siháju vlastním od 4. února 2011 a JE MI VELKOU CTÍ.

Edit 26. 1. 2014: tak jsem se rozhodla přidat sem ještě takové ty hlavní mezníky, které jsme společně prožily. Doplňuji postupně..

16. 1. 2011: návštěva ve Věřicích

22. 1. 2011: prohlídka ustájení na Ranči u Tuffa, zamluvení boxu

 6. 2. 2011: Sihája byla přivezena a předána do mého vlastnictví ;)

15. 2. 2011: první strouhání u nás (od té doby pravidelná korektura po 5-6-7 týdnech)

18. 2. 2011: první práce na ruce a laně

21. 2. 2011: první lonž

 6. 3. 2011: zbavena strachu z hadice a vody :D

14. 3. 2011: první nasednutí (zkušební) - naprosto v klidu

21. 3. 2011: první kroky pod jezdcem (na ohlávce bez sedla)

10. 4. 2011: první nauzdění

11. 4. 2011: první ozkoušení sedla

19. 4. 2011: první vycházkový okruh, poprvé sedím v sedle ;)

 8. 5. 2011: první nedobrovolné opuštění sedla :D

10. 5. 2011: první klus pod jezdcem (na lonži)

12. 5. 2011: první koupání (vzhledem k prvotnímu strachu z hadice a vody úspěch :))

24. 5. 2011: týden první jízdárenské práce (krok, minimálně klus)

 8. 6. 2011: první vyjížďka do terénu (krokem s jedním zaklusáním)

čevenec 2011: opožděná puberta :D

19. 9. 2011: první zdravotní problém - absces kopyta

 2. 10. 2011: zánět zažehnán

 9. 10. 2011: první jízda na ohlávce (jízdárna)

 4. 11. 2011: první cval pod sedlem (jízdárna)

 8. 11. 2011: si na Siháju sedla poprvé v životě mamka, zárověň to bylo poprvé, co na ní seděl někdo jiný, než já

12. 11. 2011: první cval v terénu

25. 12. 2011: první splašení v terénu

 6.  1. 2012: druhé nedobrovolné opuštění sedla :D

 6.  3. 2012: první samostatný výlet po okolí stáje

 8.  4. 2012: první skoky ve volnosti

 9.  4. 2012: první samostatná vyjížďka po vzdálenějším okolí

19. 4. 2012: měníme udidlo z ostřejšího dvakrát lomeného splackou na jemnější, dvakrát lomené s kulatou peckou

23. 4. 2012: první vyjížďka na nedaleké závody (okusit prostředí ;))

 1. 5. 2012: první focení ve volnosti

11. 5. 2012: pomalu začínáme bez sedla i klusat (kvůli zádům koně jsem do té doby bez sedla neklusala)

11. 5. 2012: první setkání s vozíkem od prodeje

14. 5. 2012: první nechtěné kousnutí (aneb jak koni s chlebem podat i vlastní prst :D)

 7. 6. 2012: první kondiční vyjížďka

31. 7. 2012: první focení postojovek

14. 8. 2012: druhá vyjížďka na závody

20. 8. 2012: první plavení v rybníce

Sihájina matka je krásná fríská klisna původem z Holandska. Doufám, že se nebude její majitelka zlobit, když tady uveřejním některé informace :) - samozřejmě z oficiálního webu.

Datum narození: 14. 3. 2004
Plemeno: fríský kůň, klisna
Barva: vranka
Otec: Folkert 353 (HOL)
Matka: Tetske Indra B. (HOL) po Abe 346 (HOL)

Hříbata:

Sihája, klisna, nar. 24. 6. 2007

Fionmaye, klisna, nar. 3. 5. 2009

???, klisna, nar. 2.5.2012

(bohužel novější zprávy o Nině nemám)

Dědeček Siháji je Folkert 353, nositel hned 3 mistrovských titulů. Více zde.