nikol99: Ahoj, opět krásný článek,fotky,video(moc vám to šlo) A ještě-máš krásné podkolenky
poustnijaro: nikol99: děkujeme..i za ty podkolenky. Kde teď jezdíš, když Věřice už nejsou?
nikol99: není zač Jezdím teď na Žernovce(okolí Mukařova), kousek od naší chaty, nejezdím přímo na výcvik ale jezdíme spíš ven (buď s kámoškou, nebo sama)
Ale i když Věřice byly, bohužel jsem tam nemohla jezdit, byla jsem tam jen na tábory( a to hodně
). Od Prahy to bylo na pravidelný trénink daleko a hlavně Jana říkala že mě přijme až budu větší (bylo mi 11) a mezitím se stáje bohužel zrušili
poustnijaro: nikol99: aha já myslela, že jsi právě někde z okolí Věřic. Tak to je jasné, že na dojíždění je to z Prahy kus cesty.
poustnijaro: Tak to znám. Mě nikdy nikdo ke koním nevozil (až nyní - vlastní auto )..ale celé dětství až do nějakých těch 20ti let jsem jezdila busem/vlakem sama. Co se poslední štace týče (před Sihájou), tak tam jsem chodila ze zastávky nějaký ten kilák tam a zpátky. Hrozně "ráda" jsem pak pochlouchala chytrolíny, které vozily mátinky tam i zpátky denně autem "proč nechodíš denně/častějc" nebo "proč tady nebýváš dýl" (-rozuměj do tmy).
nikol99: no, nejdál kam jsem chodila (Asi 70 km od Prahy) tam mě vozil táta, bylo mi tak asi 9-10 ale ježdění tam stejně netrvalo dlouho, po 3. jízdě jsem spadla a kůň mi šlápnul na nohu, výsledek byl nemocnice a na rok zákaz ježdění od doktora, to jsem moc nadšená nebyla A teď když jsem mamku chtěla požádat jestli bych nemohla jezdit ( tedy být spolujezdkyně, holčina strašně milá a všechno by mi vyhovovalo) což je trochu dál, nechce mi to dovolit, strašně se o mě bojí, což chápu ale občas mě to dost štve, jako třeba teď
ariane: Tak konečně mám čas pečlivěji pročíst články a podívat se na videa. Teda, klobouk dolů. Na první pokus to je naprosto úžasné a jak to rychle pochopila.. To zřejmě ta její teplokrevná půlka
poustnijaro: Jj..nepopírám, že brutální podíl na tom, co jsme spolu zatím udělaly, má její inteligence. I když to vypadá, že ji učím já, mnohému učí i ona mě. Na takovém koni, co pobídky pro určitý cvik nezná a nikdy je neuměl, nejlíp vidíš, ve které fázi je pochopí a kde jsou tedy správné. To mě snad na celém tom základním výcviku baví nejvíc. Mám ale takový dojem, že za patřičnou inteligenci vděčí i té fríské polovičce. V cirkusech a barokním ježdění je více vidět fríské koně (pokud opomenu lipicány nebo španělské koně a majestátní vzhled frísů), než běžné teplokrevníky nebo plnokrevníky.