jana b.: Její mamka měla ze zeačátku s vodou a loužemi taky problém. Vše jsme zvládly v klidu, pomalu a trpělivě a hlavně na základě vzájemné důvěry. Já jí to sice učila ze sedla, ale princip je stejný - pobídka - nechceš? tak zase chvíli koukej že o nic nejde. a tak dokola. Dneska je z ní kachna, která s potěšením vleze do rybníka šplouchat se, přerušuje vyjížďky, protože odmítá opustit hlubší louži, protože to tak krásně cáká ... Ale podle fotek vidím, že už přes vodu chodíte, takže gratuluji.

poustnijaro: Chodíme, chvilku se sice necháme přemlouvat, nebo spíše se chce ujistit, že ji nenutím a že je to "její rozhodnutí". Myslím, že by možná byl větší problém, kdybychom nedělaly tolik ze země. Trávím s ní denodenně alespoň hodinu a myslím, že je to znát a jsem ráda, že ji nestresuju, když nemusím. :) Jinak díky bohu za charakter její maminky, který myslím zdědila a pohodové výchově, díky kterýmn zatím nebyl žádný velký problém. :)

---
poustnijaro.pise.cz