Moderované komentáře k článku: Kruhovka a "obsednutí"
jana b.: 1) Tuto otázku, co je vlastně "obsednutí" si kladu už dlouho. Já se též kloním k názoru, že je to když kůň nejen snese na svých zádech člověka (někde jsem slyšela názor, že obsednutí je ten jediný samotný akt, kdy na koně sedne člověk poprvé), ale to, že už kůň alespoň trochu zná a reaguje na pobídky, zná udidlo.
Proto jsem Hajku prodávala jako neobsednutou, i přes to, že už párkrát na zádech někoho měla (vlastně jen Lenku).
2) Také si myslím, že hra na agresora fungovat nebude. Hajka byla zvyklá především na vlídné (ale v případě potřeby samozřejmě důrazné a přísné)zacházení. Bude vždy patřit k tomu typu koní, u kterých bude mít "agresivní" přístup a požadavek podřízení opačný účinek (prošlo mi rukama mnoho koní, které takový přístup v daném okamžiku "vyblbl" tak, že nebyli schopni jakékoli další komunikace, natož podřízení. Takže souhlas - kamarádky a partnerky (ale člověk vždy trochu víc šéf)
3) vždycky jsem měla pocit, že rozlišuje partnery - lidi a partnery - koně. U koní princip agresora-šéfa stáda přijme. Vyrostla od mala ve smíšeném stádě šéfovaném dvěma kobylami. Ale lidi jsou pro ní prostě kamarádi.
poustnijaro: Bod 1 a 2 - přesně, mluvíte mi z duše. :) Bod 3 - je jasné, že kůň si umí tád 2 a 2 dohromady a že člověka nikdy nebude brát jako koně. Koně nejsou hloupí - to víme obě ;). Člověk bude vždy predátor, nebo partner, nikdy ale nebude pro koně "koněm". Možná to z mého textu není patrné, snažila jsem se jen vysvětlit roli, kterou má hrát člověk při Parelliho napojení a rozdíl mezi touto a rolí, které bych se chtěla přiblížit já. Takže pan Parelli a jeho způsob "šéfování" pro nás prostě nejsou a mě to vyhovuje. Taky mi nesedí role "agresivního vůdce", takže jsme se vlastně našly.
Co se týče stáda, tady šéfují 3 dominantní kobyly ("kluci" mají ohradu vedle, ale oddělenou), které mají dost často problém s dominancí mezi sebou - ani jedna nechce ustoupit druhé. Pokud se u ohrady objeví někdo s něčím k zakousnutí, je hned oheň na střeše a věřte nebo ne, jsou schopné se dokopat a ani jedna neuhnout té druhé. Viděla jsem, jak do sebe asi 3 minuty bušily, zadky přilepené k sobě a kopaly se a ryčely, dokud jsme na ně nevyběhly a nerozehnaly je od sebe. (proto také visí na ohradě cedule "nekrmte naše koně", ale vždycky se najde někdo, kdo si myslí, že pro něho pravidla nejsou) To je ale problém jen těch tří "vyvolených", mám pocit, že je to i tím, že dvě z nich jsou z "primitivních" plemen Fjord a Huculo-hafling, paličáci. Sihája velmi dobře ví, kde je její místo, umí konfliktům předcházet a drží se raději z dosahu.
S lidma je kamarádka, to máte samozřejmě opět pravdu. Když si holky chodí pro své koně do výběhu a jdou kolem Hájky, dojde si je zvědavě prohlédnout, zkusit něco vyškemrat z kapsy, nechat se podrbat za ušima. Nikdy za nimi ale nepokračuje - nenásleduje, nebo nepřijde na zavolání. To je moje výsada :). Holt už se naučila poznat "svého člověka".
A co nového u Vás ve Věřicích? :)